DISKUSE O ENERGETICKÉM MODELU

Vzhledem k tomu, že služby na blogspotu se rapidně zhoršují a je obtížné vkládat delší příspěvky nebo to sebou přináší nežádoucí efekty, uveřejňuji část diskuse zpod předchozího článku "o energii v magii" jako samostatný příspěvek. Čtenářům se omlouvám za nepřehledné formátování, které je jenom dalším důsledkem snížené podpory providera tohoto blogu.

Matúš:

Ahoj,
Nie je v mojich silách vyjadriť sa v plnom rozsahu ku všetkému, čo si v posledných dvoch postoch spomenula, takže k niektorým bodom odpoveď len stroho načrtnem.

Prečo ten môj prístup kladie taký dôraz na vedecké teórie? Dva dôvody:

(1) Myslím, že diskusiu je jednoduchšie viesť v teoretickej rovine, bez nejakých referencii k osobným zážitkom. Samozrejme to neznamená, že môj dôraz na spirituálny model vznikol v hyperracionálnom procese, keď som si pomocou diferenciálnych rovníc vyrátal difúziu a fitness mémov v populácii a dospel k negatívnemu výsledku pre energetický model.

Je to potom naopak? Najprv som opovrhol energetickým model a dodatočne som si pozbieral vedecké fakty tak aby som získal plauzibilný príbeh pre svoje rozhodnutie?

Nie. Myslím, že moje dva zaújmy nezávisle postupne konvergovali do jedného celku. Po prvé, to odmietnutie energitických modelov, je skôr post-hoc zistenie. Jednoducho tieto modely nepoužívam, aj keď niektoré meditácie, techniky viem naspamäť. Jednoducho ma nezaujímajú. Je to hlavne tým, že mám málo času na moje voľnočasové aktivity (teda nestíham nielen písanie do diskusiach na blogoch). Keď už sa mám venovať okultných praktikám tak musí stáť za to. Čo som zistil, že mi stojí za to sú „ťažkotonážne rituáli“ a la vybehnem v noci na lúku s mečom, kadidlom, rúchom a ostatnou výzbrojou a vykrikuje a naháňam démonov niekedy až do svitania.

Po druhé, mágia a naturalizmus/materializmus sú prezentované od oboch strán ako striktne sa vylučujúce doktríny. Tá moja syntéza je teda skôr prekvapivá ako samozrejmá.

Neviem či toto je pre teba dostatočne autentické vyznanie. Klasiku na internetových diskusiách ezoterikov je uviesť tajné heslá, znamenia, poprípade porozprávať príbeh o zjaveniach z vyššej dimenziu aby diskutér dokázal svoju zrelosť a autenticitu. Toto nemám v ponuke a moja skúsenosť je, že také diskusie nikam nevedú.

Čiže tá moja koncentrácia na vedu je kompromis zohľadňujúci „kvalitu“ prenosného kanálu, ktorým je internet.

(2) Na druhej strane, či niečo funguje/nefunguje je slabý constraint na konkrétnu teóriu. Kopa tých autentických fenoménov funguje nezávisle od toho čo za memetický odpad dotyčný nosí v hlave (doslova parazity). Napríklad sexuálna stimulácia alebo psytropné drogy fungujú bez toho aby si musel v hocičo veriť, preto sa ich aj rôzne ideológie snažia vykynožiť. Samozrejme čisto omielať, že sexualita je zlá a že droby sú vynálezom diabla nestačí a treba nasadiť nememetické nástroje ako mutiláciu pohlavných orgánov alebo legislatívne prenasledovanie...

Spirituálny model funguje – nezávisle od toho čo nosím v hlave. Energetický model je viacej naviazaný na to kondiciovanie a čiastočne parazituje na kognitívnych mechanizmoch a ilúziach, ktoré nie sú „energeticky“ podmieňené.

Veda nám moc neukáže, čo funguje a čo nefunguje. Myslím, že ten hlavný prínos je, že nám umožní oddeliť plevy od zrna to podstatné od toho nepodstatného. Vskutku na 1000 okultistov pripadá 1500 teórii – jedna komplikovanejšía ako druhá. Veda a vedecká evidencia očistí tie autentické fenomény od teoretického nánosu (jediná ťažkosť spočíva v tom rozoznať, čo je samotný fenomén a čo je teória, eg energie necítime ale cítime pocity (fenomén), ktoré voláme energie(teória)). Prípad energetického modelu je presne takýto memetický nános, ktorého nám veda pomôže zbaviť sa. Dôležité je samozrejme to zistenie, že zbavenie sa tej omáčky samotný fenomén nijak neovplyvní, neohrozí. Avšak aby sme sa dopracovali k tomuto zisteniu musíme urobiť kritický krok do prázdna. U mňa bol tento krok z núdze cnosť, keďže som nemal čas venovať sa energiám a budovaniu metafyzických zámkov a nakoniec som zistil, že ich nepotrebujem. Myslím, že ostatní okultisti ich rovnako nepotrebujú, akurát sa boja toho kroku do prázdna. V konečnom dôsledku ich magická prax ich stojí viac času a úsilia a ich magické teórie sú nadbytočne košaté a metafyzické.

Samozrejme veda samotná nie je imúnna voči takýmto memetický pliagam (psychoanalýza, orgóny) – obzvlášt v oblastiach kde empirická falzifikácia (teda čo „funguje/nefunguje“) nie je taká ľahká. Psychológia je takáto oblasť.

Myslím, že je dôležité rozlíšiť - a u teba sa to trochu zmiešava – medzi intuitívnou psychológiu a intuitívnou fyzikou na jednej strane a vedeckou psychológiou a vedeckou fyzikou na strane druhej. Intuitívne a ľudové teórie (príčom volať ich teórie nesprávne sugeruje racionálny, metakonceptuálny a reflektívny prístup) sú prírodzené a nevyžadujú žiadnu námahu. Energetický model mágie však vychádza z vedeckej fyziky, nie z intuitívnej fyzike. Samozrejme to musíme vedieť o čom intuitívna fyzika je (a ver tomu, že sa k týmto vedomostiam nedopracujeme cez meditáciu :-)).

Intuitívna fyzika, teda koncepcia fyzikálneho sveta, ktorú si vytvorí človek nezávisle od (a niekedy napriek) inštituciovanizovanej edukácii sa sústreďuje hlavne na hmotné telesá. A tu funguje veridikálne (tj intuitívna fyzika sa plne prelína s tou vedeckou). Horšie je to z tekutinami. Bude teleso plávať na hladine alebo sa ponorí? Tu už ľudová fyzika až taká jednoznačna nie je a môže nás zviesť ku kontraintuitívnym záverom. S plynmi je to najhoršie, keďže intuitívne sú bezhmotné. Naopak tieňom môže byť pripisovaná hmotná podstata. Na magnety alebo blesky nemá intuitívna fyzika žiadne vysvetlenie (a väčšinou sa tieto fenomény dostanú pod dohľad intuitívnej psychológie, sú antropomorfizované). No a koncepty ako elektrina a energia spadajú plne pod vedeckú fyziku a treba na ne tréning a vzdelanie. To, že ti to učenie pripadalo jednoduché je skôr kompliment dobre optimizovanému vzdelávaciemu systému ale hlavne tvojim učiteľom. Je však naivné očakávať od magických systémov takúto mieru optimizácie. A čisto časovo to tvoje vzdelanie trvalo roky – rozhodne odmietam venovať roky magickému „tréningu“.

Nakoniec tvrdíš že ten energetický tréning nám náš vzdelávací a kultúrny systém dáva tak či tak. Pravdupovediac tie argumenty a príklady, čo uvádzaš ma nijak nepresvedčujú. Maceove dielo je podla mňa „soubor nejakých technik a kompilát návodu, poloopisovaných z ruzných zdroju“. Len sa mu tam pri tom opisovaní (zbytočne) primiešalo trochu toho energetického new-age folklóru.

@ televízia a informálna verbálna komunikácia: Ak myslíš vyjadrenia typu „nabrať energiu“, „dodať energiu“ alebo „energy drink“, tak tu sú chápané tie energie ako palivo – ako tekutiny, materiál, „biologický benzín“. Abstraktný koncept práce za čas (energia) v našom jazyku nemá miesto, preto si ju kvantifikujeme konkrétne - cez peniaze. Takisto koncept zachovania energie alebo energetických polí preráža do kultúrneho povedomia len s veľkými okľukami.

Kybernetický model ti neberiem. Pre mńa za mňa si to volaj kybernetický model. Len ako som napísal, ja v tom tvojom poňatí nevidím nič kvalitatívne nové. Je to len zmes energetických a démonických konceptov odetá do nového žargónu.

Už sa teším na odpoveď.

S pozdravom,

Matúš

Catalessi:

Ahoj Matúši,

Předně bych se ráda omluvila za drobné zpoždění.

K výše uvedenému příspěvku a naší debatě:

-jistě, laická psychologie bývá zmiňována obvykle již v první hodině předmětu „Základy psychologie“ a bývají do ní mimo jiné řazeni autoři jako Čapek nebo Dostojevský, kteří by to natřeli leckterému soudobému psychologovi „s papírama“. Možná by však bylo dobré důrazně zopakovat, že se nebavíme o psychologii, ale o magii (btw. k některým zkouškám z psychologie „papíry“ mám a doufám, že časem i státnice přibudou).

V minulém příspěvku jsem se pokoušela ilustrovat svůj náhled cestou objasnění zásad pragmatické magie (která může být snadno zaměněna s laickou psychologií). Po celém roce živých debat s Tegtmeierem to ani jinak nejde, proto bych ráda citovala jednu větu z našich dialogů, která se mi velice líbí: „To, co se na konci dne počítá, je vlastní zkušenost, nic jiného.“

Z toho důvodu jsem chtěla vědět, jak ses se svým poznáním dostal daleko, s čím máš tedy zkušenost Ty, a musím se přiznat, že údajný „těžkotonážní rituál“ mne tak trochu zklamal.
Předně - vymítat dokáže dnes každý letniční křesťan a nepotřebuje k tomu složité propriety, a za druhé, když někdo potřebuje často vymítat, bývá asi také často posedlý, ne? Z mojí pozice pragmatické magičky to potom vypadá tak, že ignorancí preventivních a rozvinutějších magických technik, protože jsou „moc složité“, se člověk může dostat do opakovaných nevyžádaných situací, jakými je posedlost duchy. A nebo je tady druhá situace, kdy vymýtání a posedlost nejsou míněny jako pravé „vymítání“ a „posedlost“. Zrovna jsem v sobotu na MeziSvětech v Moravci říkala, že posedlost vnímám jako ztrátu kontroly, pravá posedlost se vyznačuje okny, kdy za člověka jedná entita a on se pak na konci tohoto úseku vzbudí a ptá se druhých, co dělal, protože si to nepamatuje. No a pak je tady další možnost - hysterická pseudoposedlost.

Složité rituály, nejlépe ty s energií „metafyzické podstaty“, slouží velice často jako prevence nebo průprava ke zvládání obtížných situací, jmenovat lze třeba „strážný familiár“, nebo za frajeřinku považuji evokování či vytvoření entity, následně její vtažení pomocí „energeticko-vizualizační“ techniky do sebe, do nitra svého těla, a posléze její umístění na jakékoliv veřejné cílové místo, třeba tělesnou posturou (například nemohu-li si dovolit někde na veřejném místě poskakovat s hůlkou a kreslit pentagramy). Nebo udržení kontinuitního „magického vztahu“ s nějakou entitou po dobu delší než jsou 3 roky - k tomu chce mít vlohy a znát techniky k jejímu vyživování . Nejsou to techniky úplně nejsložitější, to jenom pro ilustraci, jak to vidím já a koho považuju ze své perspektivy jako zkušeného praktika, jinak si pochopitelně vážím profíků, tedy někoho, kdo dokáže celebrovat rituál pro 15 a více osob, udržet průběh rituálu a současně se koncentrovat na svou vlastní spiritualitu. Zrovna v sobotu jsem viděla jeden takový skvělý rituál ADF a klobouk dolů.

Démonologie celkově je ve své původní povaze daleko jednodušší, proto je matoucí, když se klasický hermetismus rozděluje na nižší a vyšší magii, přičemž tou vyšší je míněna evokace entit a ta nižší magie spočívá ve využití tzv. slepých sil=energií. Je prokazatelné, že s tímto pracovali Apollonius z Tyany, Papus, taoisté, Empedokles a Aristotelés (živly), spagyrické postupy a další. Ód je pochopitelně až názvem modernějším, Reichenbachovým, kde docházelo ke snaze to zrekapitulovat, přesto nijak nediskvalifikuje běžné magické techniky praxe se „slepými silami“.

Evokovat entitu je tedy daleko snazší než pracovat se slepou silou, člověk se musí zaměřit pouze na její vyvolání a pak už se nemusí o nic starat, a vše jde samo, o vše se potom postará ta evokovaná entita. Říkám tomu instantní magie vs. LEGO magie.
A proč si myslím, že ovládání slepých sil je pro mága prospěšná a vysoce účinná technika? Magii a náboženství odlišuje jeden detail: náboženství považuje za prvotní příčinu boha, vše se děje z jeho vůle, kdežto u magie se realizuje vůle mága. Proto je občas magie považována za starší než náboženství a její výhoda spočívá v tom, že k tomu abys čaroval, nepotřebuješ žádnou entitu. Ať už z hlediska volunterismu, nebo z hlediska saturnismu, bych si lepší techniky vybrat ani nemohla :-).

A jenom závěrem chci dodat, že ačkoliv je paradigma energie v magii metafyzické podstaty, výsledky mohou být reálné :-).

S pozdravem,
Catalessi