SKRYTĚ NONŠALANTNÍ POHRDÁNÍ... ...aneb MAGIE CYNIKOVA

V průběhu této minipoutě po zajímavých magických paradigmatech a koncepcích, kterou jsem slavnostně zahájila předchozím textem „MYTHENFORSCHUNG BRICOLAGE“, bych dnes pro změnu ráda představila doktora Stephena Edreda Flowerse (aka Thorsson), runového mistra a šéfa setiánského řádu The Order Of The Trapezoid. Je totiž autorem nadmíru zajímavé koncepce, kterou uvedl na světlo Middgardu r. 1986 v časopise Runes.

Sám Flowers se inspiroval Mortensenovými tvarovými koncepcemi, dle nichž lze jakýkoliv obraz či fotografii rozdělit na čtyři základní vzory:

1. Diagonální (rovná čára nebo blesk)
2. „S“ tvar, oblouk, zatáčka
3. Trojúhelník (ostré tvary, zuby…)
4. Kompaktní, dominantní masa

Pokud se zajímáte o automatickou kresbu, runy, Sparea apod., jistě už začínáte tušit, že se jedná o jednoduchou tvarovou klasifikaci, která se může hodit jako prostinký průvodce výtvarným i magickým světem, koncept, pomocník, nikoliv však dogma.
K jisté potřebě dělení dříve či později přistoupí každý runový mistr, jak se to stalo i Ianu Friesovi, jehož koncepci jsem využila pro svou vlastní praxi i pedagogickou činnost, směřující k předání magického použití automatické kresby. Fries diagnostikuje čáru na základě plynulosti a tlaku a svá zjištění dělí do tří alchymistických principů:

1. rtuť – rychle načrtnutá čára, tenká s občasnými přerušeními (kompenzovat pečlivostí)
2. sůl – tlustá, pomalá, do papíru vtlačená čára (kompenzovat plynulostí a rychlostí)
3. síra – ostré tvary, místy vryté, místy tenké (kompenzovat plynulostí)

Když se vrátíme k postmoderní citaci Flowersovy citace Mortensena, předmětem kresby, sigila, fotografie etc. musí být něco (předmět), co zaujme, a tím se také dostáváme k naprosto cynickému zhodnocení našich citů a pohnutek - klíčů k našim zájmům. Hlavními motivy, do nichž lze redukovat vše ostatní, jsou:

1. Sex
2. Sentiment
3. Úžas

Flowers příliš praktického využití nenabízí, ve shodě se satanistickými myšlenkami podotýká, že lze využít pro menší i větší černou magii (rozuměj v rámci koncepce TOS, tedy dělení na praktickou magii v každodenním životě a „egomagii“ – magii hledání své thelémy, xeper či čeho všeho, co dle této magické praxe slouží k seberozvoji či je jeho podstatou.) Dodává však, že aplikováno na výše uvedenou tvarovou magii, tvar č.1 a 3 zobrazuje sex, tvar č. 2 sentiment (což je jemnějším aspektem sexu) a tvar č. 4 je ve významu úžasu, mystéria.
Zkusme však zajít trochu dál:
Hledáme-li perpetuální zdroje psychické energie, určitě je tam alespoň jeden z výše uvedených elementů, přičemž synkrezí s alchymickými principy je sex – síra, úžas – rtuť a sentiment – sůl.
Pokud zdroj vyschne, je to pravděpodobně způsobeno tím, že životodárná složka již vyčpěla.
Tato trojice představuje zároveň i recept, jak uvařit dobrý rituál, performanci, napsat zajímavou knihu, složit hudbu, nebo stvořit nové magické paradigma. Např. v hudbě
- se sentiment zaměřuje na harmonii,
- sex na přesnost a rychlost (což se podobá jak koncepci Frey/Freyja,hard sex/soft sex, ale i rozhovoru s indickým tablistou, který jsem nedávno četla a jenž zmiňoval své potěšení nad tím, že v Česku studují perkuse i ženy, což hudbu obohacuje o harmonii, neboť muži bubnují více na přesnost a rychlost, zatímco ženy často odlišují i zvuky jednotlivých úderů...).
- úžas v hudbě potom zastává prvek překvapení, neobvyklá pojetí či experimentální přístup.

Zpětně, pohlédneme-li na úspěšné a chytlavé magické směry, alespoň jeden z výše uvedených citů probouzejí či nabízejí.
Sex – nahé kněžky, sexuální performance, zasvěcení, tantra (Wicca, satanismus, theléma, reussovsko-crowleyánská koncepce sexuálních stupňů, tantrické workshopy etc.)
Sentiment - Chodíte rádi do přírody, na procházky, pokochat se liduprázdnou krajinou? Zachvěje se vám s pohnutím srdce, když spatříte velkolepost božího zákona etc. etc.??? (Čarodějnictví, novopohanství, mystické křesťanství, meditace pod fíkovníkem, vikingský přípitek etc...)
Úžas – hlubiny lidské duše jsou nevyzpytatelné, Boží plány vysoko nad těmi našimi… (new age, psychotronika, mystéria, tradiční koncepce, které dávají „odpovědi“ na základní „otázky“ etc…)

Nutno však varovat, že budete-li na „kouzla“ či „pozlátka“ (ve smyslu charm, glamour) pohlížet výše uvedeným analytickým způsobem, riskujete, že dopadnete jako člověk, který při pohledu na Měsíc vidí čísla, jeho poloměr, složení, váhu, dráhu, kterou toto těleso opisuje a nevšimne si poetiky místa a času. Proto je dobré umět obojí přístup zkombinovat, umět si to uŽÍT, ale nebýt nevědomým, hloupým…

(2008, Catalessi)