Magická praxe s AVS přístroji, část. I

Klíčová slova: využití elektrických přístrojů v magii, psychonautika, imaginace, vizualizace, metamorfóza, transmogrifikace, snové vědomí, éterické operace, čarodějnictví, útočná magie.

O metodách magického používání audiovizuálních přístrojů se v dnešní době hovoří poměrně často, bohužel však v náznacích a tajnostech, neboť většině komentátorů schází patřičné zkušenosti. A tak napříč zjednodušení za pomoci praktických walkmanů, s brýlemi blikajícími několika barvami LED diod, nebo prostřednictvím programů, simulujících totéž pomocí obyčejného PC nejsme z hlediska obecného povědomí o moc dál, než za dob Briona Gysina a jeho „přístroje snů“ - válcovitého mechanismu vysílajícího pohyblivé barevné paprsky světla (viz. schematický obrázek po pravé straně), působící jako stimulující impulzy na mozek, za doprovodu vynikající noisově industriální hudby Psychic Tv, Hafler Tria a The Temple ov The Psychic Youth.


Metoda AVS přístroje je technickým vylepšením, které lze vsadit do poměrně klasických přístupů magie a čarodějnictví. Nahrazuje magickou kouli, černé zrcadlo či jakýkoliv prostředek abstraktní projekční plochy, na jehož pozadí lze dosáhnout projekce vlastního vědomí, koncentrované do obrazů či symbolů. Podobně jako drogy může urychlit dosažení změn vnímání a hladin vědomí, ale shodně s těmito látkami může vyvolat otroctví.

VIZIONÁŘSKÁ PRAXE

Podle charakteru a zacílení vnitřních vizí lze pracovat se čtyřmi základními technikami, které jsem nazvala na základě svých vlastních vizionářských zkušeností:
a) tunel,
b) mozaika,
c) labyrint,
d) osvícení


a) TUNEL

Tunel je jednou z nejpoužívanějších metod magické vizualizační práce, známou např. z technik praxe s černým zrcadlem.
Za pomoci vizualizace tunelu se můžeme pokusit o mimofyzický kontakt s druhými osobami, skrze tunel lze podniknout za pomoci éterických magických zbraní magický útok nebo také vizualizovat na jeho konci předmět, který chceme získat, natáhnout se k němu a uchopit jej. Za předpokladu předem natrénované koncentrace na naše „snové ruce“ tento předmět jednoduše popadneme a buďto se s ním naše snové tělo sjednotí (vlastnosti, talismany, zvířecí či jiní průvodcové), nebo jej přetáhneme do své vlastní éterické sféry (peníze, předměry). Éterem se myslí životní substance, odlišná od hmotného těla (jinde také astrální operace).
Při vyvolání vize tunelu se tradičně pracuje tak, že magik soustředí svou pozornost na povrch černého zrcadla, rozostří pohled a trénuje vizualici obrazu vířícího tunelu, který se pohybuje proti němu. Orientace tunelu může být jak horizontální, tak i ve vertikále. Pro ty, kteří rádi rozdělují bytosti a sféry na nižší a vyšší, pekelné či nebeské, trpasličí či elfské lze tunelem klesat do podvědomí nebo stoupat do nadvědomí a kontaktovat augoeidetické entity (tomu se budu věnovat v kapitole „Osvícení“) .
Skrze tento tunel, jak bylo řečeno, lze dosahovat či zasahovat zvolené cíle.

V jedno období jsem do saturnského řádu Ordo Luciferi zatáhla uměle adaptovanou entitu, která se začala projevovat jako virus. Po konzultaci s ostatními členy a zejména s hlavou řádu jsem pojala odhodlání, že je mou povinností uklidit po sobě svinčík. Koncentrovala jsem svou mysl nejprve na oddělené stavy Thanata a Eróta v jejich dualitních projevech. Poté jsem sjednotila oba dva do non-duálního stavu lustmord – zločin/vražda z vášně – který je vhodným stavem především pro ty „černé“ mágy, kteří si osvojili přísnou sebekontrolu a dodržování svých vnitřních morálních zásad (Saturn!), avšak uvnitř jsou vášnivě erotické povahy. Tímto způsobem se dalo navázat mentální kontakt s něčím, co na jednu stranu dosud nepozbylo svých líbivých atributů, ale na stranu druhou bylo jasné, že se tato entita chová hloupě sebestředně a "jedináčkovsky" netoleraně vůči ostatním sférám, takže zisk tohoto magického působení bývá nakonec velmi často v rámci celku zvrácen do kontraproduktivního výsledku. Použila jsem audiovizuální přístroj, zvolila program, podporující vizualizaci, na což jsou nejlépe použitelné binaurální rytmy (zvuky jsou vysílány stereo do pravého a levého ucha, pouze s nepatrným zpožděním), které vyprovokují lepší propojení obou hemisfér. Jelikož jsem přesně znala povahu kontaktované bytosti, její sigila a ostatní atributy, zvolila jsem úroveň 8-12 Hz. Pokud tato povaha známá není a tím pádem musíme zapojit širší škálu své vnitřní kreativity, doporučuji ve shodě s předem vytvořenými programy použít širší rozpal propojení mentálních hladin, tedy od 2 Hz do 40 Hz (dvojité binaurální rytmy, pulsující šum), které by však v mém konkrétním případě působily rušivě. Jako hudební doprovod jsem použila geniální dark-ambient stejnojmenného umělce, Lustmorda. Z oblasti industriálu považuji za vhodný rituální doprovod např. Cyclobe, Kammarheit, Inade, případně excelentní album Hellraiser skupiny Coil, z noisu Einleitungszeit, Brighter Death Now nebo Wolf Eyes. Pomineme-li, že k této hudbě mám silně osobní vztah, tento extrémní „hudební“ doprovod považuji z hlediska postavení za alternativu vůči mainstreamu a tím pádem jej vidím k podobným rituálům jako mnohem vhodnější, než vážnou hudbu nebo meditativní „zvuky velryb“ či jiný New Age. Tato hudba nemůže být „lidská“, neboť zákony univerza nejsou založeny na lidské povaze a tudíž i my tuto povahu ve svých temných operacích musíme překonávat (nikoliv však v běžném životě, to je obsese!). Podstatou zvolené hudby musí být převažující monotónní a především instrumentální provedení nahrávky, kterou by měl mág znát předem, aby se vyhnul případnému nečekanému vyrušení. Pokud někdo nesnáší násilné zvuky noisu či agresivitu industriálu, doporučuji spokojit se s dark-ambientem.
V průběhu operace jsem vizualizovala sigilum entity a její atributy, bez toho, aniž bych si připouštěla myšlenku, že ji chci zničit. V momentě, kdy se kolem mne otevřel tunel jehož stěny počaly pomalu vířit a já spatřila na jeho konci čím dál tím víc ostřejší tvary entity, natáhla jsem se co nejblíže k ní, napřáhla svou éterickou ruku s dýkou, zabodla ji se vším odhodláním do entity a rázně tak učinila její konec. Obraz entity zaprskal jasným výbojem - jako elektřinou oživená bytost, jejíž obvody byly zkratovány - a její bytí opustilo náš rámec s výrazem překvapení, bez náznaku jakéhokoliv odporu.
Není pochybnosti, že podobnou techniku lze použít i proti člověku, záleží na svědomí každého, zda a za jakých podmínek hodlá tento druh magie použít. Operace, které jsem podnikla přímo za účelem usmrtit fyzické osoby považuji za neetické popisovat veřejně a ani neshledávám žádný přínos o tom hovořit.
Na závěr mohu zmínit zážitek, kdy jsem sama stála na druhé straně tunelu. Nešlo o nic smrtelného, pouze se mne jeden můj přítel a mág pokusil kontaktovat magicky, když předtím vyčerpal všechny ostatní možnosti. Propojení mezi dvěma světy a bytostmi nemusí nevyhnutelně zaujímat podobu tunelu, častým jevem bývá právě i zrcadlo, kdy sekundární obraz ožije a vezme na sebe buďto přímo podobu bytosti, nebo její podobu „snovou“, zachycenou symbolicky. V mém případě to byla tvář Bafometa, která vystihovala živelnou podstatu operatéra, ale neměla jsem zrovna na kontakt s ním náladu a stejně, jako jsem několik dnů nebrala telefony, i v této vizi jsem se skrčila pod rám zrcadla, abych se schovala a počkala jsem tak dlouho, až veškeré pokusy z jeho strany přestaly. Okolnosti operace jsme prodiskutovali později, až krize pominula. Jelikož šlo pouze o neškodný mentální druh kontaktu, tato dětsky jednoduchá obrana bohatě stačila.


(Příště: teorie hladin vědomí, něco o konstrukčních prvcích AVS přístrojů a o jejich historii, průkopníci psychonautiky a pochopitelně další inspirativní techniky magických operací pomocí AVS přístrojů.)

(c) 2007, La Petit Mort