Aleister Crowley: POVINNOST

Předmluva k českému překladu

Je až zarážející, jaké obskurní knihy Aleistera Crowleyho jsou překládány a umisťovány na českém webu, zatímco opodál stojí nepovšimnuty skutečně základní práce, jimiž by se dala přehledně popsat Theléma. Jak jinak, svědčí to o jistém nedostatku systematického myšlení v soudobé české Thelémě.
Kniha Aleistera Crowleyho s prostým názvem „Povinnost“ patří k nejnutnějším znalostem Thelémy a těší se stejné důležitosti, jako Liber OZ (http://cybertempli.mysteria.cz/?pgid=84), Liber III vel Jugorum (http://cybertempli.mysteria.cz/?pgid=101) apod., zejména pro tu vlastnost, že ve své první polovině rearanžuje Knihu Zákona za účelem lepšího přiblížení podstaty individuální Thelémy. V části druhé Crowley pro některé zajisté poněkud překvapivě promlouvá z pozice ekologa, sociologa a pohlíží na Thelému z pohledu společensky legislativních forem usměrňování násilí. Není se také čemu divit, že právě tato kniha je rovněž některými západními psychology doporučována jako základní kámen k seberozvoji individua, společně v kánonu děl, jakými je „Umění války“ či jiné práce, vyučující strategickému myšlení, rozvoji kreativity a schopnosti plánovat svou činnost či analyzovat ji – čili rozvíjejí potenciál jedince.

Soror FFL

Povinnost

Aleister Crowley

Poznámky k hlavním pravidlům praktického chování, jež má být naplňováno těmi, kteří přijali zákon Theléma.

"Dělej, co ty chceš, ať je cele Zákon." AL I:40
"Není jiného zákona nad Dělej, co ty chceš." AL III:60
"...ty nemáš jiného práva, než konat svoji vůli. To dělej a nikdo nemá říkat ne. Neboť ryzí vůle, nezkalená úmyslem, osvobozená od chtivosti výsledku, je každým způsobem dokonalá." AL I:42-44
"Láska je zákon, láska pod vůlí." AL I:57

A. Tvá povinnost k sobě samému

1. Umísti sebe sama do středu svého vlastního univerza.
"Já jsem plamen, který hoří v srdci každého muže a v jádru každé hvězdy." AL II:6
2. Objevuj Přirozenost a Síly svého vlastního bytí. To zahrnuje vše, co se přihodilo nebo ještě nastane v průběhu tvého života: a ty musíš akceptovat vše přesně tak, jak se to projeví, poněvadž se jedná o činitele, jimiž je tvořena tvoje Pravá Vůle. Tato Pravá Vůle tudíž konečně v sobě zahrnuje všechny jednotlivosti, její odhalení je iniciací (pomocí introspektivní cesty) a její přirozeností je neustálý pohyb, tedy musí být chápána nikoliv jako statická, ale dynamická, nikoliv jako podstatné jméno, ale sloveso.
3. Rozvíjej harmonicky a proporcionálně každou schopnost, kterou jsi obdařen.
"Moudrost říká: buď silný!" AL II:70
"Ale vynikej! vynikej!" AL II:71
"Buď silný, ó člověče, chtivý, raduj se ze všech věcí smyslů a rozkoše: neměj obav, že by tě nějaký Bůh kvůli tomu zapřel." AL II:22
4. Pozoruj svou vlastní přirozenost.
Zkoumej každý jednotlivý element odděleně i ve vztahu k celku, posuzuj přesně jejich skutečné cíle v souhrnu svého bytí.
5. Nalezni formuli tohoto cíle, nebo "Pravou Vůli", v jakémkoliv jejím vyjádření a co nejjednodušeji je to možné. Nauč se jednoznačnému porozumění, jak nejlépe zacházet se silami, kterými vládneš, abys dostal pod svou kontrolu tu část univerza, kterou dosud neřídíš.
6. Rozšiřuj nadvládu svého vědomí a kontroluj veškeré síly, které jsou mu cizí, až po ty nejvzdálenější. Budeš-li takto činit, staneš se silnějším a schopnějším používat své schopnosti lépe, jasněji, plněji a na mnohem přesnější úrovni vjemu, lepším porozumění a mnohem vědoměji zorganizuješ svou vládu nad věcmi vnějšího univerza.
7. Nikdy nedovol myšlence nebo vůli jakékoliv jiné bytosti zasahovat do tvé vlastní. Měj se neustále na pozoru, buď připraven k odporu, veden neporazitelnou horlivostí a vehemencí nepohasínající vášně vůči jakémukoliv zásahu ze stran jiných bytostí, které by tě chtěly ovlivnit jinak než přispěním k univerzu tvých vlastních zkušeností, nebo asistencí ke tvému vlastnímu dosažení pravdy skrze fůzi vášnivého splynutí.
8. Nepotlačuj ani neomezuj žádný skutečný instinkt své přirozenosti, avšak zasvěť všechny jako dokonalé služebníky své vlastní Pravé Vůle.
"Buďte proto spanilí..." AL I:51
"Slovo hříchu je omezení. Ó muži! Neodmítej svoji manželku, jestliže je svolná. Ó milenče, jestliže je to tvá vůle, odluč se! Není jiného pouta, které by mohlo spojit rozdělené, než láska: vše ostatní je prokletí. Prokletí! Budiž to zatraceno na aeony! Peklo." AL I:41
"Stav mnohosti ať je spoután a mějte jej v ohavnosti. A tak se vším, co se tě týká; ty nemáš jiného práva, než konat svoji vůli.
To dělej a nikdo nemá říkat ne.
Neboť ryzí vůle, nezkalená úmyslem, osvobozená od chtivosti výsledku, je každým způsobem dokonalá." AL I:42-44
"Budete shromažďovat statky a zásobovat se ženami a kořením; budete nosit drahocenné klenoty; národy pozemské předčíte leskem a pýchou; ale vždy v lásce ke mně, a tak se připojíte k mé radosti." AL I:61
"Pamatujte si vy všichni, že existence je ryzí radost; že všechny chmury nejsou nic než jakoby stíny; ty pominou & jsou pryč; ale ta jest tím, co přetrvá." AL II:9
"Ale ty, ó můj lide, povstaň & probuď se! Rituály provádějte správně s radostí & krásou! [...] Slavnost za oheň a slavnost za vodu; slavnost za život a ještě větší slavnost za smrt! Každodenní slavnost ve vašich srdcích v radosti z mého nadšení! Každou noc slavnost zasvěcená Nu a potěšení z nejvyšší rozkoše!" AL II:34-36...41-44
"Raduj se! nemeškej a vejdi do naší záře & vytržení! Oddej se klidu pramenícímu z hloubi srdce & piš sladká slova pro krále!" AL II:64
"Buď uchvácen radostí ze života & smrti! Ach! tvá smrt bude nádherná: kdokoliv ji uzří, bude šťasten. Tvá smrt bude pečetí slibu naší odvěké lásky. Pojď! povznes své srdce & jásej!" AL II:66
"Má Bůh žít v psovi? Ne! jen ti nejvyšší patří k nám. Ti se budou radovat, naši vyvolení: ten, kdo se rmoutí, k nám nepatří. Krásní a silní, poskakující smíchem i ti v mdlobách rozkoše, rozhodní a ohniví, ti patří k nám." AL II:19-20

B. Tvá povinnost k jiným jedincům, mužům i ženám

1. Spojuj se vášnivě s jakoukoliv jinou formou vědomí. Tak zboříš vědomí vydělenosti z celku a vytvoříš nové propojení v univerzu, které bude měřítkem.
"Láska je zákon, láska pod vůlí." AL I:57
"Přistupte, ó děti, ku hvězdám & užijte si dosyta lásky!" AL I:12
2."Jako bratři bojujte!" AL III:59
"Bude-li to král, nemůžeš mu ublížit." AL II:59
Abychom pochopili rozdíly mezi dvěma úhly pohledu, je užitečné zaměřit přesně každý z nich. Bojovnost stimuluje mužskou nebo kreativní energii a jako láska, která je jedné formy, dráždí mysl k orgasmu, jenž umožňuje překročit zabedněnost racionality.
3. Vyvaruj se jakýchkoliv zásahů do cizí vůle.
"Střezte se, abyste nějak druhého neznásilňovali, král krále!" AL II:24
Láska a válka v předchozích přikázání jsou svojí povahou hry, v nichž člověk zachovává respekt ke svým oponentům, učí se od nich, ale nikdy nezasahuje do jejich vnějších a aktuálních her. Snažit se ovládnout nebo ovlivnit druhého je snahou jej zmrzačit nebo zničit. Jedinec je důležitou částí svého vlastního univerza, sebe sama.
4. Usiluj, je-li to tvá vůle, o osvícení druhých a o jejich pozvednutí. To však může být konáno pouze za předpokladu přísné ohleduplnosti, dle sportovních zásad fair play, zvlášť pokud se druhý ocitne v tísni, poněvadž sám sobě plně nerozumí, speciálně pokud požaduje pomoc - neboť tyto nesnáze mohou zastínit jeho vlastní dokonalost. (Tento stín může sloužit jako výstraha, nebo může probudit něčí zájem.) Je také zákonitostí neznalosti, když někdo začne zasahovat do cizí vůle. Všechny cizí vlivy jsou nebezpečné a vyžadují znalosti mezních stavů a dobrý odhad, založený na zkušenostech. Ovlivňovat druhého znamená ponechat jednu tvrz bez obrany a takový pokus obvykle končívá její ztrátou, tedy ztrátou vlastní svrchovanosti.
5. Uctívej všechny!
"Každý muž a každá žena je hvězda." AL I:3
"Pryč se slitováním: proklejte ty, kdož litují! Zabíjejte a mučte; nešetřte je; na ně!" AL III:18
"Nemáme nic společného s vyvrženci a neschopnými: nech je zemřít v bídě. Neboť citu nemají. Slitování jest neřestí králů: rozdrťte ztroskotance & slabochy: tohle je zákon silných: toto je náš zákon a radost světa. Nemysli, ó králi, na tu lež: že ty musíš zemřít: vpravdě nezemřeš, ale budeš žít. Nechť se tím rozumí toto: Jestliže se tělo Krále rozplyne, bude věčně přebývat v pravé extázi. Nuit! Hadit! Ra-Hoor-Khuit! Slunce, síla & nádhera, světlo; to je uchystáno pro služebníky Hvězdy & Hada." AL II:21
Každá lidská bytost je, stejně jako ty sám, výhradním centrem svého vlastního univerza, bez rozdílu, že její vůle je shodná s tvojí, případně je dokonce asimilovatelná podle tvé vlastní vůle. Neosobní univerzum nebo přirozenost je pouze abstraktní představa, obecná pravda, jejíž faktory jsou nastaveny tak, aby vyhovovaly všem. Univerzum někoho druhého je proto zákonitě neznámé, a z tvého hlediska i nepoznatelné, avšak vytváří energii, která determinuje reakci v kombinaci společně s tvým vlastním univerzem. Užívej mužů a žen, ale s absolutním respektem vůči jejich nedotknutelným hodnotám, srovnávej své vlastní pozorování s úsudky, které si podobně vytvářejí i oni sami a studuj postupy, na nichž je založen jejich úspěch či selhání a pomocí těchto poznatků můžeš obratněji překonat své vlastní problémy.
Soucit, lítost a líbivé emoce ze svého základu urážejí božskou přirozenost osobnosti a rozrušují ji, neboť jsou to reakce pouze tvé vlastní. Nesnáze jiného člověka mohou být zažehnány, avšak vždy přispěním pozitivní a šlechetné myšlenky, která je manifestací dokonalosti univerza. Soucit je živen mnoha zdroji, zastupuje nečestnost, zbabělost a je esenciálním rouhačstvím proti pravdě.
"Mně vzdávejte hold! vydejte se ke mně přes protivenství ordálie, kteráž jest požehnáním." AL III:62

C. Tvá povinnost vůči lidstvu

1. Zřiď zákon Theléma jako jediný určující postoj.
Je nezbytné, abys z tohoto uspořádání měl převážně prospěch ty sám, jen tak můžeš pomocí svého blahobytu zapůsobit na inteligentní pozorovatele Zákona Theléma, jelikož nejvyšší nezbytností je předvést těm, kteří by tento Zákon chtěli přijmout, že dokážeš plně opanovat sebe sama v souladu s výše vyřčeným. Jediné, na co smíš brát ohledy, je ustanovení Zákona Thelémy, jinak podmínkou přirozenosti vůle je vyvarovat se jakéhokoliv vnějšího vlivu.
Vlády se často dopouštějí mnoho politováníhodných stupidit, jakkoliv osvícení mohou být mužové, kteří jsou v jejich čelních pozicích nebo lidé, jimž je vládnuto. Tak je tomu proto, že záleží na každém muži či ženě, aby vzali svůj osud do svých rukou a upravili svá momentální postavení podle Zákona Thelémy. Tento Zákon je zákonem svobody, záměrem jeho ustanovení musí být zabezpečit nejširší míru svobody každému jedinci a vyhnout se zpupnému předpokladu, že existuje nějaký pozitivní a kýžený ideál, který by bylo vhodné dodržovat.
"Slovo hříchu je omezení." AL I:41
Podstata zločinu spočívá v tom, že svoboda individua je potlačována násilím. (Tudíž vrah se proviňuje tím, že svým jednáním omezuje právo na život, loupež omezuje právo člověka těšit se z plodů své práce, penězokazectví omezuje právo každého na to, aby mu jeho stát vytvářel bezpečné zázemí k realizaci směnného vztahu atd.) Obecná povinnost zakročit potom spočívá v preventivním vyloučení zločinců z celku a v represi - ale také v tom naučit zločince chápat jeho akt zločinu jako opozitum k jeho vlastní Pravé Vůli. (Toho může být dosaženo, vezmeme-li mu právo, které on sám upírá druhým, např. když zloděj cítí neustálou obavu před bezpečím svého vlastního majetku, jenž by mu mohl být zabaven státem.) Toto pravidlo je jednoduché: ten, kdo násilím upírá právo druhému tímto magicky deklaruje, že toto právo neexistuje, tudíž nebude fungovat ani v případě, bude-li je sám potřebovat. Zločin se stává duchovním násilím vůči Zákonu Theléma a neměl by být společností tolerován. Ti, kteří jsou posedlí pudy by měli být odděleni od ostatních a vysídleni tam, kde by mohli vytvořit svou vlastní společnost, v níž by se také účinně naučili nezbytnosti některých pravidel a pořádku. Umění zločinu by mělo být odstraněno. Pokud zmizí fanatické zákazy, zavládne větší svoboda individua, která umožní jedincům naučit se na základě vlastních činů, jak se vyhnout omezujícímu jednání. Tedy zločin automaticky vymizí.
Správou tohoto zákona by měli být pověření lidé, kteří jsou schopni přímého úsudku, jejichž funkcí bude vyslechnout veškeré stížnosti, rozhodnout je dle zásad obecného Zákona Thelémy a učinit opatření, aby bylo zamezeno omezujícím vlivům.
Konečným cílem bude znovu obnovit svědomí, na pravdivých exaktních principech, jako správu postoje, kontrolu nad lidmi i záruku ze stran vlády.

D. Tvá povinnost k jiným bytostem a věcem

Aplikuj Zákon Theléma na všechny problémy, vznikající v oblastech vhodnosti, obyčeje a vývoje. Je vážným přestupkem proti Zákonu Theléma vychýlit jen tak pro zábavu jakéhokoliv živočicha anebo předmět z jeho vlastní funkce, kterou lze odvodit z jeho vlastní historie či struktury. Tudíž nenuťte děti vykonávat mentální operace nebo úkony, které pro ně nejsou vhodné, neboť je to přečinem proti přirozenosti. Obdobně nestavte domy ze zvetšelého materiálu, neznehodnocujte jídlo, neničte lesy atd., atd. - neb jest to přestoupení. Zákon Theléma slouží k tomu, aby byl použit na každou otázku i rozhodnutí jako jediný možný postoj. Je zjevné, že občas povstane konflikt mezi zájmy. V takových případech má být rozhodnuto s přihlédnutím ke všeobecným hodnotám vůči protichůdné škále přirozenosti. Tudíž například stromy mají právo k životu, ale člověk je důležitější než strom a tedy je může pokácet, potřebuje-li otop nebo přístřeší. Avšak pamatujte, že každé porušení Zákona se vymstí, vykácená pralesů může způsobit změny klimatu nebo erozi půdy nebo importem králíků, kteří představují laciný zdroj jídla, můžeme zároveň způsobit jejich přemnožení. Všimněte si, jak porušení Zákona Theléma v souhrnu způsobuje zlo. Přesidlování agrikulturního obyvatelstva do měst způsobuje, že se současně musí vzdát svých přirozených ideálů (viz. také sekularizace, pozn. překl.), což není způsobeno tím, že by pouze venkov nebyl nadále k rolníkům přívětivý, ale činí tak i samo zpustlé město. A chyby inkliminují k tomu, aby se rozmnožovaly geometrickou řadou, a pokud není nalezen lék, celá společnost se obrátí v trosky. Moudré používání Zákona Theléma, založené na pozorování a zkušenostech, spolupracuje harmonicky s evolucí. Experimenty se stvořením, umocněné variacemi existujících druhů jsou zákonité a nezbytné. Jejich hodnota je posuzována dle jejich plodnosti a schopností koexistovat v harmonii s přírodou a směřovat k dokonalosti.

Všechny citace jsou převzaty z Knihy Zákona.

Překlad 2007 (c) Soror FFL, citace z Liber AL převzaty z Českého vydání 1991, 1997, Translation (c) San 1985, 1991, 1996-7, v elektronické podobě se Liber AL nachází zde: http://things.magick.cz/magick/index.php?co=al_pok