Friday, February 27, 2009

POHAN, CO NA ZEM NESPAD' Z VESMÍRU


(Zamyšlení nad myšlenkami Johna Michaela Greera v kontextu české okultní veřejnosti)

Catalessi


„Perspektiva se vrací a já si uvědomuji, že to jsou právě věci nehmatatelné, stavy mysli a přístupy ke světu, co formuje kolektivní diskurs kultury a definuje, co kultura na konci ropné éry vůbec může nebo nemůže dokázat. Nejsou to technické záležitosti, co činí naši situaci tak složitou; způsobuje to selhání kolektivní vůle, které v každé zemi průmyslového světa udržuje byť i jen zdráhavé uznání našich obtíží a nejskromnější odpověď na ně zcela mimo pozornost běžné politiky. Dokud nebudou okovy nefunkčního myšlení sňaty z mysli, konstruktivní plány pro svět po ropném zlomu překračující individuální rovinu jsou zbytečně vynaloženým úsilím – protože společnosti, které si neuvědomují jejich potřebu, je pochopitelně ani neuskuteční.“


John Michael Greer, český překlad převzat z: http://www.britske-listy.cz/art/43589.html


„Skutečná moc běžného okultního řádu končí zpravidla za zdmi ‚chrámu‘.“

LPM


I.


Zatímco dnešní české pohanstvo pilně diskutuje na svých blozích, co všechno je a není pohanství, s jakými filosofiemi a aktivitami lze pohanství kombinovat a s čím již nikoliv (dle osobních názorů diskutujících někdy dokonce zaštítěných oblíbenými autoritami), západní společnost je zase o několik pořádných párů kroků před námi. Stoupenci alternativních náboženských směrů totiž pozvolna přestávají působit v zorném poli vzdělanější veřejnosti pouze jako v obecné realitě nepříliš zakotvení podivíni. Tedy jedinci a organizace, co si hrají ve svém únikovém skleníčku RPG hry na živo, a do veřejného prostoru, plného geometrickou řadou množících se problémů , radši moc nevstupují.
Řeč je o všech možných typech krizí, kterými je postindustriální společnost postižena jako puberťákova pleť krátery akné, a také o muži, jenž se nebojí na veřejnosti odhalit jak svoji roli ekologického aktivisty navenek, tak i svou niterní individuálně zvolenou spiritualitu.
Je na čase představit velekněze (the Grand Archdruid) Starodávného řádu amerických druidů (AODA - The Ancient Order of Druids in America), Johna Michaela Greera, který působí rovněž jako aktivista a autor několika okultních i neokultních knih (ve skutečnosti má na svém kontě asi 18 titulů, namátkou Natural Magic: Potions and Powers from the Magical Garden, Circles of Power: Ritual Magic in the Western Tradition, Inside a Magical Lodge, a také články pro časopisy Renaissance Magazine, Golden Dawn Journal, Mezlim, New Moon Rising, Gnosis, a Alexandrii).
Do obecného povědomí se ovšem zapsal prostřednictvím své prozatím poslední a ekosociologicky zaměřené knihy z r. 2008 - Dlouhý úpadek: Průvodce uživatele koncem průmyslového věku (The Long Descent: A User's Guide to the End of the Industrial Age – úryvek zde).

Ačkoliv na konci článku odkazuji na české překlady (zejména ekoaktivisty Karla Dolejšího nebo články Jindřicha Kalouse), které vřele doporučuji k úvodu do Greerova přístupu, přesto si dovoluji vytrhnout několik pozoruhodných myšlenek z kontextu a komentovat jimi některé jevy českých alternativních spirituálních proudů, neboť Greerovy postřehy se vyznačují vzácným darem pragmatických hodnotových soudů.

J. M. Greer, Argumentum ad ignorantiam:

„Minulý týden jsem měl pádný důvod si toto vše připomenout, když tři mé pokusy podnítit kolektivní debatu o těchto věcech – kniha The Long Descent, čtení a autogramiáda v místním knihkupectví zde v Oregonu a poslední příspěvek v mém blogu – vyvolaly tři odpovědi používající velmi různých argumentů k tomu, aby dospěly ke společnému tvrzení. Čtenář mé knihy mi emailem namítl, že jsem podcenil možnost objevení nové technologie, která naši civilizaci zachrání před důsledky ropného zlomu; vážný mladý muž, který se zúčastnil čtení, poté vznesl otázku, co si myslím o možnosti, že stávající krize pomůže lidstvu dosáhnout nového stadia spirituálního vývoje, díky němuž snadno nahradíme fosilní paliva zdroji, které si dosud neumíme představit; nový čtenář blogu mi poslal komentář, který trval na tom, že ropný zlom je iluze šířená podvodnickými elitami, které potlačovaly vynálezy, jež by jinak umožnily každému spotřebovat tolik energie, kolik jen chce.

S každým z těchto tvrzení už jsem se předtím setkal. Od té doby, co tento blog začal tvrdit, že konec éry levné a dostupné energie je přirozeným a nevyhnutelným důsledkem lidské ekologie, která se beznadějně vzdálila možnostem života na konečné planetě, dostal jsem ohromné množství emailů a komentářů trvajících na tom, že pravda je jiná – že tak či onak, z toho či onoho důvodu, lidstvo může získat své vydatné zdroje energie a spotřebovat je, a může navíc rozumně očekávat nekonečné pokračování této praxe. Tři odpovědi, které jsem právě citoval, vůbec nevyčerpávají celé spektrum argumentů rozvinutých na podporu nepochopitelného tvrzení, jsou však rozhodně dobrými vzorky.

Každý z těchto argumentů představuje to, čemu staří logikové říkali argumentia ad ignorantem, argumenty z neznalosti. Všichni tři kritici trvají na přítomnosti faktoru, který aktuálně přítomen není, nemůžeme jej prozkoumat a ověřit nebo vyvrátit jeho existenci – technologický pokrok, k němuž dosud nedošlo, nastávající spirituální transformaci, v niž se slepě věří, nebo spiknutí tak tajné a všeprostupující, že může manipulovat veškerým naším vědomím o znalostech týkajících se světa – aby mohli tvrdit, že ve věci ropného zlomu nemusíme vlastně dělat vůbec nic.

Takové argumenty samozřejmě nic nedokazují. Představují ekvivalent fráze „pak se stane zázrak“. Jejich jedinou ctností je, že nejdou vyvrátit. Právě proto jsou tak populární.“

Odbočíme-li na moment od tématu, Greer popisuje nešvar, který je například pro soudobou magickou/mystickou/okultní komunitu typickým. Sama jsem se nedávno zúčastnila debaty na jednom fóru, v níž jeden z debatérů zastával názor, že jediná správná magie je, jednoduše řečeno, konání zázraků. Zašel dokonce mnohem dál a označil všechny debatéry za „začátečníky“, „ne-mágy“ a „špatné mágy“, a to pouze z toho důvodu, že nepovažovali zázraky typu levitace a materializace za náplň své magické činnosti. Marné bylo poukazovat na historický fakt, že okultní boom 18. a 19. století sebou přinesl spoustu šarlatánů, kteří právě této lačnosti po „zázracích“ hojně využívali ke svému obohacení – ať už to byli zázrační čtenáři myšlenek, média hovořící s duchy či pouze posunovači předmětů prostřednictvím magnetu pod deskou stolu. Mezi těmito usvědčenými šarlatány bychom nalezli i zvučná jména jinak poměrně plodných jedinců, čemuž se nelze divit, neboť jsme všichni jenom lidé a omezenost člověka je nutno brát v potaz (vulgárněji je toto omezení vyjádřeno oxymorónem, že lidská blbost je nekonečná). Naopak případy skromných adeptů, kteří se vyšvihli do „nadlidské“ úrovně, zůstávají nadále tradovány formou ústně podávaných mýtů, který bohužel nelze dokladovat ničím jiným, než opět ústním prohlášením.
Veškeré apely na rozumnou mysl diskutujícího i volání po smyslu zázrakotvorné činnosti byly v konverzaci se zastáncem teorie zázraků marné, což není v podobných typech diskusí až zas takovým překvapením. Pokud je člověk o něčem přesvědčen, jeho názor nezměníte ani pomocí rozumných argumentů. Mnohém více mne však pokaždé zarážejí reakce přihlížejících „tak co tady děláte, když nevěříte na magii?“ apod., čili zdařilé ukázky argumentum ad ignorantiam. Jako by víra v magii nutně znamenala skočit na každý špek!!!

Co tedy pragmatickou víru v magii vyjadřuje, když ne zázraky?

Jak velice vtipně píše Aleister Crowley v eseji „O nebezpečí mysticismu“ (jelikož je tento skvostný esej Čechům opět téměř neznámý, překlad míním časem publikovat na tomto blogu), mág i mystik usilují o totéž, ale oba postupují rozdílnými cestami. Smyslem jejich snažení je dosažení rovnováhy, matematicky vyjádřitelné nulou (0). Rozdílný přístup spočívá v tom, že zatímco mág má za svou „svatou“ povinnost prozkoumat nejzazší hranice svého bytí, matematicky vyjádřeno 1 + (-1)=0, mystik usiluje o totéž pomocí zbavení se svého ega, svého já, matematicky vyjádřeno 1-1=0. Výsledek je tedy stejný, ovšem vyjádřeno graficky, cesta mága zahrnuje mnohem širší škálu než cesta mystika - a o tom to celé je! Jelikož mág rozehrává mnohem více alternativ sebe sama, hledí do očí jak svému „zlému“ já, tak i tomu „hodnému“, kráčí po mnohem klikatější cestě, než je například pokorné klečení v prachu u nohou svého idolu spolu s vyznáváním, že jsem jen prach u nohou „xxxxx“ – doplňte libovolnou modlu. Vhodnou satisfakcí mága za tuto námahu poznávání nezmapovaného je potom schopnost adekvátně reagovat na různorodé životní situace, jež mu příjdou do cesty, na které má mystik reakci předem danou a zpravidla i předepsanou (není-li pokrytec a žije-li skutečně podle toho, co vyznává).


II.


Vraťme se však mnohem úžeji k Greerově aktivismu a k jeho myšlenkám zaměřeným na ekologii. Ačkoliv Greer pochopitelně nepřináší jednoznačná řešení, tedy zázraky, velkou pozornost věnuje špatným myšlenkovým postupům, zkreslujícím mapám, falešným mýtům, kterým má lidstvo sklon propadat (viz např. úvodní citát). S výčtem oněch nešvarů pak souvisí jak omezené a částečné pochopení, tak i nedůslednost v jednání.
Za nedůslednost a cestu, kterou hromadně dochází ke zkreslování map „reality“ považuji osobně ten fakt, na který občas někteří z diskutujících v rozličných debatách poukázali už přede mnou: tedy že ačkoliv se mnozí pohané odvolávají na „víru předků“ či něco starodávného, většina z nich má s životním stylem „předků“ jen máloco společného. Ti, kteří jsou vidět, se v rámci dnešní společnosti zaměřují spíše na tvorbu svých internetových prezentací, na přednášky a na společenské akce než na soběstačné farmaření v sociálně nepříliš rozvitém prostředí zemědělských usedlostí – zde prosím s úctou o prominutí všechny ty, kteří nejsou mediálně známí právě kvůli tomu, že dřou na polích od rána do večera a na internet jim nezbývá čas. Rozdíl mezi cargo vírou a životní realitou pak spočívá v tom, že v řadách pohanstva nalézáme spíše religionistu nebo filozofa než např. zemědělce či stavaře.

„Naučte se užitečným dovednostem, které vám v deindustrializované ekonomice umožní pracovat - například v oblasti dodatečné izolace domu, která ho učiní obyvatelným při vynaložení menšího množství energie. V tomto historickém okamžiku je víra, že vám peníze zajistí živobytí, v zásadě sebeklamem; bude to nejspíš sebeklam vytrvalý, ale ti, kdo se ho zbaví a přizpůsobí život radikálně odlišné ekonomické realitě, si patrně povedou lépe než ti, kdo se ženou za nadějemi věku, který kolem nás právě končí.“[i]

Romantiku přírody podle mých zkušeností vyznávají zejména ti, kteří v životě neobhospodařovali záhonek větší než metr čtvereční a žijí v panelákovém bytě či bytovce, takže veškerý zátěžový enviromentální dopad odfiltruje domovník, ať už se jedná o odhrnutí čerstvě napadeného sněhu z chodníku nebo o výměnu žárovky na chodbě. Okrajově jsem byla přítomna jedné osobní „tragédii“, kdy městská žena, původně prodávající v okultním knihkupectví, propadla kouzlu venkova, kam se i se svými dětmi přestěhovala a dokonce byla i schopna získat grant ministerstva zemědělství na ekologické pěstování brambor. Asi po roce jsem se od jejích blízkých přátel dozvěděla, že uvažují o tom přestat za ní jezdit, ačkoliv se zprvu na své výjezdy velice těšili, poněvadž ona žena byla najednou permanentně utahaná, sedřená, sociálně nezajímavá a působila po všech stránkách depresivně. I když to z úst přátel vyznívá naprosto příšerně, jiní tak upřímní nebyli a celou záležitost nechali potichoučku zajít do ztracena. Až donedávna její situace nedávala žádnou naději na happy end, nicméně při současných kolapsech ekonomiky kdy se blíží doba, ve které peníze nebudou mít žádnou hodnotu a budeme odkázáni na bartelovou směnu, nabude tento druh hospodaření jiného rozměru. To však nemění nic na tom, že je to pořádná dřina.

III.

„Jednou z těch zajímavějších věcí, které se objevily v nedávných debatách o budoucnosti zemědělství po ropném zlomu, je přetrvávající moderní sklon hledat jednoduchá řešení komplexních problémů. Jeden takový příklad jsme viděli před pár týdny, když čtenář na diskusi o kompostování odpověděl komentářem, v němž tvrdil, že kompostování bylo ztrátou času a místo něj jsme se měli věnovat mulčování. Pro ty, kdo se příliš nevyznají v současném organickém zahradničení, stručně vysvětlím: Mulčování znamená navršit na povrch půdy tenkou vrstvu nekompostovaného organického materiálu – listí, trávy, nebo co že máte zrovna po ruce. To přispívá k udržení vlhkosti v půdě, omezuje růst plevele a mění organickou hmotu zpět v humus, který zúrodňuje půdu a umožňuje ji lépe obdělávat. Zejména v suchých bioregionech jde o klíčovou techniku organického pěstování potravin.“[ii]

Docela nedávno jsem byla přítomna rituálu, kdy jeho nadšení pohanští provozovatelé poněkud „pozapomněli“ s úklidem střepů skleněné nádoby, která byla předešlého večera dramaticky rozšlapána. Tento přístup si troufám v širších souvislostech přisoudit dnešní singles módě, která vede členy společnosti k dětinskosti = vyhýbání se zájmu o něco víc než jenom o své vlastní potřeby.
Poslední otázkou, ke které směřuje i aktuální anketa tohoto blogu, je osobní podíl každého jedince. Neříkám, že se všichni musíme vzdát svých volnočasových aktivit ve prospěch zlepšení životního prostředí, pro začátek by však stačilo s největším možným nasazením sebeupřímnosti zvážit, jaká omezení a zásady si může jedinec vytyčit v souladu se svým současným životem a přesvědčením, abychom v rozumné míře nepřispívali k destrukci této planety.

Recyklujete odpad? Máte na zahradě hnojník, kde kompostujete organické odpadky z vaší kuchyně? Odnášíte jednostranně potištěné papíry např. do mateřské školky, aby na ně mohly děti kreslit? Záleží jenom na vás, jakou formu šetrnosti ke svému okolí si zvolíte či která z možností by mohla být při vašem životním stylu konkrétně vám přístupná.
A proč je toto téma tak důležité i z hlediska pohanské spirituality? Řada pohanů považuje své entity za skutečné bytosti, nikoliv pouhé principy, které stojí v jejich hodnotovém žebříčku na nižší příčce. Docela se potom divím, že jim k tristnímu stavu životního prostředí jejich entity nic peprného neřekly. Matka, která zahrnuje své ratolesti bezmeznou láskou a ignoruje přitom, že děti mažou kečup po stěnách, kadí v kuchyni na podlahu a likvidují veškeré zařízení bytu, je omezená a hloupá bytost, a na její hloupost doplatí ona sama i její potomstvo. Spousty otázek vyvstanou na mysli: Copak pohanské bohy nezajímá životní prostředí? Je jim fuk, co jejich uctívači dělají, jakým způsobem žijí a jakými cestami přispívají k ničení této planety? Pokud tyto otázky zůstávají mimo zájem těchto „přírodních“ bytostí s výmluvou, že jim jde pouze o „spiritualitu“, upřímně pochybuji, že by takové bytosti mohly člověku něco hodnotného dát či nějak pomoct. Nebo se snad doposud neaktualizovali z dob, kdy měla příroda převahu nad člověkem a nad nějakou ekologií nemělo smysl lámat si hlavu?
Jestli je více zajímá způsob, jakým je lidé uctívají, před „životním stylem“, kterým lidé žijí, tedy jak pohané realizují svou víru v praxi prostřednictvím svých skutků, nestojí ani za rozjetý padesátník, poněvadž jsou to pokrytci.


Články J. M. Greera na Britských listech (v českém překladu): http://www.britske-listy.cz/aut/2662/art.html

Blog J. M. Greera: http://thearchdruidreport.blogspot.com/

Poznámky pod čarou:

[i] J.M.Greer, Investorská iluze, http://t.blisty.cz/wholeissue.rb
[ii] J.M.Greer, Greerův receptář: nikdo nemá ponětí o tom, jak by měla vypadat ekotechnická civilizace, http://www.blisty.cz/art/39590.html

20 comments:

Frater Irwiuss said...

Rád bych zde reagoval na poznámku ohledně diskuse o "konání zázraků". Tuto diskusi jsem sledoval, a ač musím souhlasit, že dotyčný(přítel_střecha) byl mírně mimo, do jisté míry měl prostě pravdu. Zatímco jakákoliv jiná profese, od stavaře, fyzika, zemědělce po pornoherce(ale třeba i obyčejného astrologa), svoje schopnosti zcela bezelstně může prokázat, magici tak z nějakého důvodu nečiní. Mnohé "magické autority" lze považovat za teoretisující kecaly, kteří akorát reprodukují naučené knihy. Zatímco fyzik může svým žákům předvést funkční reaktor, zemědělec vypěstované brambory, mág jen kecá. A když se ho někdo pokusí upozornit na to, že výsledky jeho práce nějak nejsou vidět, mág tazatele dospělácky setře kecy typu: "Magie není o dokazování síly" či "Nemám zapotřebí se před někým vytahovat" "Nebudu si nafukovat ego" atp. Nevím, že to nikomu nepříjde divné, ale zatímco ostatní se prokazují svými výsledky(a jejich úspěch je tím podmíněn), magici se prokazují kecáním a ostatní amgici jim to baští(a vynášejí je do nebe). I když nepovažuji např. levitaci či materialisaci za cíl magického umění, pokud se někdo jako mág hodlá presentovat, měl by být schopný se i jako mág prokázat(a třeba by ani nebyla potřeba materialisace). Proč asi Kristus činil zázraky? Bře byl nafoukaný blb?

Catalessia said...

Myslím, že jsi to tak docela nepochopil. Co o pragmatické magii říká Crowley viz výše - jinak zvyšování svého osobního potenciálu a své moci. Mně osobně to za to stojí.
Jinak chlubení se - asi by Ti bylo k ničemu, kdybych Ti vypsala "zázraky", které se osobně podařily mně v mém osobním životě, nehledě na to, že Ti do toho nic není, závazky vůči Tobě nemám. :-)
Ad. fyzika, vezmeme-li za příklad Hawkinga, současná fyzika něco tvrdí a za pár let zase vyvrací, poněvadž většina z toho jsou jenom teorie. Magie je na tom obdobně, ale i to stačí - když Ti nikdo nepomůže a musíš se vyhrabat ze sraček.
Ad. Kristus, Argumentum ad ignorantiam.

Catalessia said...

Ad. Irwius: Ještě něco, magická spiritualita není o tom stavař nebo magik, fyzik nebo magik atd., ale stavař a magik, čili konjunkce.

Anonymous said...

Doporučuju dát se na Ignatěnka a psychotroniku.
Magie není o konání zázraků, pokud ano, tak to byl nejčastěji mem z křesťanství, kdy se lidi těšili, že ty kecy o chození po vodě apod. jsou možný. Třeba jo :) V Rusku je nakonec možný všechno - viz. znova ten Ignatěnko (vyrobíš si takovou pyramidku v imaginaci, pomodlíš se k ježiškovi a jebneš to do mraku)

Mob

Anonymous said...

... a jezisko tu pyramidku polozi nejakemu snazivemu dietatu pod stromcek a ono uveri. hla, a to je zazrak.

magia a jej prejavy su viazane v na toho, kto ju praktizuje. preto su tieto zazitky, uspechy a neuspechy velmi tazko prenositelne na niekoho, kto nema zazite to "obycajne" co sa okolo magi-ka/cky v danom okamihu deje. a najma nema moznost zaregistrovat tie zmeny, ktore to v nom/nej vyvola.

samozrejme, ze vyvolanie blesku nad Prahou z cisteho neba je dokaz z inej kategorie. ale ruku na srdce priatelia, kto sa bude zabavat bleskami z jasneho neba, ked moze ocarovat veduceho, aby mu pridal na plate, vsak ;-)

Frater Irwiuss said...

Catalessia: Nebuď vztahovačná. Co se týče moderní fyziky, zcela se v ní neorientuji, ale myslím, že nebudu špatně hádat, že to co zmiňuješ, jsou především její teoretické koncepty. No a to přirovnáváš k magii, tedy potvrzuješ to, co jsem říkal o pouhém teoretizování. Pokud si vezmu na pomoc tebou zmiňovaného Crowleyho, tak je magie změna v souladu s vůlí, tedy cokoliv od duchovního vývoje po levitaci. Takže pokud chce magik prokázat svou autoritu, zcela právoplatně to může provádět levitací(nedělá nikdo), stejně právoplatně to může dokázat vlastním duchovním vývojem(snaží se dělat všichni). Můj příklad Krista není Argumentum ad ignorantiam. V evangeliích se zázraky vysvětlují tak, že je Kristus dělá, aby prokázal, že má moc z hůry. No a když tohle dělá i mág, je to zcela regulérní a správné, hlavně ve chvíli, kdy usiluje o společenské uznání(vydává knihy atp.).

Mob: o čem je magie můžeš nechat na mě. Je na každém, o čem je jeho magie. Jak již jsem citoval Crowleyho.

Anonymous said...

Irwiuss: Já spíš moc nechápu co řešíš - hospodští mágové jsou kecalové a pokud ti nekdo tvrdí, že cílem je konat zázraky a ostatním něco dokazovat, tak je to idiot. Pokud se na tu cestu vydáš, tak asi uděláš kariéru u cirkusu. Jak jsem ti psal důraz na zázraky je mem z dob pohádek. Ano, asi je to teoreticky možné, všichni budem jednou supermani (řekl nasraný J.Evola sedící na vozíku a praštil pěstí do stolu, protože mu nic dole pod míchou nefungovalo) - čili tvoje magie je o kecání na fórech? Nebo to nechápu - je tu určitej aparát, ktr nutno projít, abys tu svou m. našel a ten je tu pro každýho... říká se tomu zasvěcení do základních termínů

ad. Mr.Anonym: taky si myslím, že je to blbina, ale když dojdou argumenty, tak se vytáhne historka jak pan XY vypil odvaz z blínu a jako zálusek navalil blesk do tramvaje... a hned i ukradený systém (třeba z pera českého hermetika) nabude na prodejnosti...

Mob

Catalessia said...

Tak mi to pomoz vysvětlit: zatímco mágové jenom kecají, píšou knížky apod., tak Bible je co?? Knížka= spousta psaných slov a je zjevně z nějakého nepochopitelného důvodu věrohodným zdrojem, o který se opíráš, v rozporu s tím, co vytýkáš autorům v magii. I kdybychom zůstali u toho psaného zdroje, tedy zkušenosti zprostředkované, znáš ještě jiné historické texty, které hovoří o Kristových zázracích? Zkusil jsi například gnostické texty, které mají náhled zcela odlišný? A na závěr, jsi si tedy jistý, že jsi pochopil podstatu toho, čemu se říká Argumentum ad ignorantiam??

Catalessia said...

Můj comment viz Irwius.

Frater Irwiuss said...

Mob: mě jde prostě jen o to, že dokazování magie prostřednictvím toho, co nastiňoval střecha je opodstatnitelné. Neříkám, že levitovat je mým cílem(na našich magických cílích bysme se asi mi dva schodli), jen naznačuji, že pro mága, který očekává respekt, není od věci. Příkladem budiž Bardon.

Catalessia: to co se píše v Bibli je zcela důvěryhodným zdrojem, protože to, co se v ní píše je logické. Spousta dalších historických knih píše o zázracích různého druhu(byť většinou v podání jiných svatých). Gnostická evanelia jsem četl, je pravda, že jsou orientovaná jiným směrem a jsou více než zajímavá, nic však nesnižuje důvěryhodnost evangelií klasických.

Anonymous said...

Irwiuss: nicméně Bardon byl napůl léčitel a napůl fakír, to o čem on mluví je tak trochu jen jeho přístup a je to magie napojená na energetickej model. Jiná otázka a ty cvičíš zjušťování živlů? Nebo čchi-kung? Ano, touto cestou se zázraky konat dají, nicméně je to o čase, kdy toho nahustíš dostatek---
P.Střechu jsem na Divinoru zaregistroval a pokud to říkal on, tak to neberu moc vážně. Nicméně ano, konání zázraků je asi možné, ale já osobně jsem nic v tak velkém rozsahu, jak se píše, neviděl + viděl jsem pár srandovních pokusů

M.

Catalessia said...

Bible logická není a ani být nemusí, zázraky v ní popisované odporují obecně platným procesům poznání (btw princip logiky), proto jsou to také zázraky a proto jsou záležitostí víry. Další debatu vidím jako ztrátu času, několikrát jsem to popsala v článku.

Anonymous said...

Jen k té rozbité sklenici - já většinu střepů druhý den posbíral. Nedělal jsem to ale, pravda, proto, že bych se bál, že ausgerechnet sklo ohrozí Matku Zemi, spíše proto, aby se u ohniště později někdo nezranil...

Catalessia said...

Jestli většinu nevím, sbíral to tuším ještě Stochy a já jsem také jeden z trávníku přikopla do popela - ani jeden z nás však rituál nepořádal a tudíž šlo o zodpovědnost dobrovolnou. Vtip je v tom, že kdybychom nešli kolem, zůstalo by to tam ležet, což staví celou ritualizaci do poněkud dětinské podoby - IMHO.

Anonymous said...

No já jsem chtěl taky jeden střep sebrat, ale Kojot mi ho vyfouknul...

Mob

StochastikoS said...

ad střepy.: Jelikož tu byla zmíněna má přezdívka v souvislosti s těmi střepy, musím poctivě přiznat (ač nerad), že já je nesbíral ! :-)

Strážce said...

Já jsem ty střepy dosbíral těsně před odjezdem, ale stále "čekám" až mi někdo z organizátorů-pohanů poděkuje a stále nic. :-)

Rudolf said...

No já si jenom matně pamatuju, že to někdo odnášel (Stochy a Kojot) a na mě nic nezbylo. Jelikož ta herda do té sklínky byla pořádná, tak si asi našel nějakou zbloudilou střepinu...

Mob

Catalessia said...

Strážce: No mne Kojot trochu překvapil, asi to fakt posbíral on, i když si to přesně nevybavuji - nicméně už tehdy naši skupinku trochu zarážela ta nezodpovědnost. Každopádně z pozice "pragmatické" magie děkuji všem těm, kteří udělali něco opravdu užitečného. Já moc nesbírala, poněvadž jsem na to chtěla upozornit organizátory rituálu - z dlouhodobého pohledu je lepší nechat lidi uvědomit si své chyby, i když Vás pak za to budou třeba nenávidět.

Anonymous said...

proc ne:)