Zachary Cox patří k takovým nepřehlédnutelným osobnostem současné Thelémy, jakými jsou například Michael Staley, Margaret Ingallsová, Mogg Morgan, Lionell Snell a další, v přítomnosti kterých se také objevil na přednáškové konferenci "Thelema Beyond Crowley" (r. 2004).
Ačkoliv většině aglosaských thelémitů není potřeba tohoto skoro již osmdesátiletého muže představovat, české okultní obci zůstává prozatím (pochopitelně!) dosud neznámý.
Zachary Cox se poprvé setkal s Crowleyho myšlenkami r. 1950, což mu bylo inspirací po celý další život. V letech 1980 až 1990 editoval okultní časopis "Aquarian Arrow", který se stal známým také díky pravidelnému sloupku, jenž psal Ramsey Dukes. Rovněž se stal spoluzakladatelem"lóže pro tréning ceremoniálního projevu" a tuto činnost vykonával po dlouhou dobu, což z něj vytvořilo téměř undergroundovou legendu.
V roce 1980 přišla "Neopantheistická společnost" s nápadem začít nahrávat Zacharyho recitace Crowleyho ceremonií, invokací a umělecké přednesy Crowleyho veršů - což představovalo jistou zkoušku Zachova umu.
Mnohé z těchto nahrávek tvoří dnes součást soukromých sbírek a tak snad se budeme moci těšit do budoucna, až jednou budou dány k dispozici veřejnosti.
Obraťme však pozornost k tomu, co si můžeme poslechnout již dnes.
V roce 2006 proběhlo v proslulém londýnském knihkupectví a antikvariátu Treadwell's Bookshop několik večerů recitačního vystoupení Zacha Coxe. Podle popisu očitého svědka:
"Zachary je vysoký muž s dlouhými vlasy a kozí bradkou, což mu dodává na bohémském vzhledu. Působil plný síly po celou dobu vystoupení, až jsem nabyl pocitu, že v učitý okamžik vyčkávající staří bohové odpoví na jeho invokaci svou manifestací."
Zachary toho večera přednášel Swinburnovy vybrané pasáže ze "Zahrady Persefoniny" a svůj recitál prokládal anekdotami či vlastním hodnocením veršů, např. předvedl, jak by jméno Persefoné mohlo být předneseno s několika různými důrazy a výslovností, avšak pouze jeden z nich vystihuje Swinburneův rým a proto se lze domnívat, že její jméno Swinburne vyslovoval právě takto.
Pokračoval Mastfieldovou "Mořskou horečkou", pak přidal vlastní báseň "Květiny na můj hrob", která byla otištěna v prastarém St. Martins Magazine. Vzpomněl při té příležitosti své zklamání, když právě tato báseň byla editorem zamítnuta, přičemž tento "problém" vyřešil tak, že se sám stal editorem.
Následovaly vybrané Crowleyho verše, dlouhá prozaická báseň "AHA", Swinburnův "Štedrý večer" a Crowleyho"Král duch" a mnoho dalšího.
A my nyní dostáváme příležitost, že si můžeme dva z těchto famózních večerů poslechnou buďto přímo z nahrávek:
http://www.lashtal.com/treadwells/zachcox1.mp3
http://www.lashtal.com/treadwells/zachcox2.mp3
nebo ze stránky downloads:
http://www.treadwells-london.com/downloads.asp
Pěkný poslech všem thelémitům i prostým milovníkům umění.
No comments:
Post a Comment